Abstract The paragenesis and composition of bavenite–bohseite were investigated in fifteen granitic pegmatites from the Bohemian Massif, Czech Republic. Three types distinct in their relation to primary Be precursors, mineral assemblages, morphology and origin were recognised: (1) primary hydrothermal bavenite–bohseite crystallised in miarolitic pockets from residual pegmatite fluids; and secondary bavenite–bohseite in two distinct types: (2) a proximal type restricted spatially to pseudomorphs after a primary Be mineral (beryl > phenakite, helvine–danalite); and (3) a distal type on brittle fractures and fissures of host pegmatite. The mineral assemblages are highly variable: (1) axinite-(Mn), smectite, calcite and pyrite; (2) bertrandite, milarite, secondary beryl, bazzite, K-feldspar, muscovite–illite, scolecite, gismondine-Ca, analcime, chlorite; and (3) muscovite, albite, quartz, epidote, pumpellyite-(Mg), pumpellyite-(Fe 3+ ), titanite and chlorite. Electron microprobe analyses showed, in addition to major constituents (Si, Ca and Al), minor concentrations (in apfu) of Na (≤0.24), Fe (≤0.10), Mn (≤0.10) and F (≤0.36). The type 1 hydrothermal miarolitic bavenite–bohseite is mostly Al-rich (2.00–0.67 apfu) relative to type 2 proximal bavenite–bohseite and bohseite after beryl, phenakite and helvine–danalite (1.56–0.46, 0.70–0.05, 1.02–0.35 apfu, respectively); and type 3 distal bavenite–bohseite typically after beryl (1.63–0.09 apfu). Raman spectroscopy revealed that the distance between the OH – vibrational modes decreases with increasing bohseite component. The Al content of secondary type 2 proximal bavenite–bohseite is controlled by the composition of the Be precursor whereas type 3 distal bavenite–bohseite with beryl as the Be precursor is more variable and the composition is governed mainly by the composition of fluids. Calcium, a crucial component for bavenite–bohseite origins, was derived from residual pegmatite fluids (Vlastějovice, Vepice IV or Třebíč Plutons) or external sources (e.g. Drahonín IV, Věžná I or Maršíkov). Primary type 1 hydrothermal bavenite–bohseite from miarolitic pockets might have crystallised at T ≈ 300–400°C and P ≈ 200 MPa, whereas the secondary type 2 and 3 bavenite–bohseite formed at T ≈ 300–100°C and P ≈ 200–20 MPa.
Disertacni prace je zaměřena na podrobne petrograficke zhodnoceni atypickeho výskytu granitoidni horniny a blizkeho pegmatitu, uložených v serpentinizovaných lherzolitech ve staroměstskem krystaliniku pobliž Rudy nad Moravou, jejich připadneho genetickeho vztahu i miry a způsobu vzajemneho ovlivněni s prostorově asociujicimi horninami – serpentinity a rodingity. Granitoid odpovida diopsidickemu kvarcsyenitu (K-živec, plagioklas, křemen, diospid). Běžnými akcesoriemi jsou titanit, allanit a zirkon. Hornina teměř postrada vodu obsahujici primarni mineraly. Diopsid se měni na aktinolitický amfibol. Granitoid misty hrubne s narůstem obsahu K-živce a křemene, vzacně se objevuje andradit. Hornina se po chemicke strance promita do poli kvarcsyenitu až kvarcmonzonitu a je silně obohacena o Zr, LREE, Ba a Sr. Spada do poli vapenato-alkalicke serie a na pomezi poli metaaluminických a perauliminických hornin. Geotektonicke prostředi vzniku je situovano na pomezi poli synkoliznich granitoidů a granitoidů vulkanických oblouků. Pegmatit odpovida leukotonalitu až leukograbru s předpokladem původniho složeni blizkeho granodioritu.. Zonalni žila ve směru od kontaktu se serpentinitem (kontaktni jednotka) obsahovala tyto jednotky a podjednotky: přechodna jednotka tvořena grossularovou podjednotkou (Grs>>Di), dale převladajici leukokratni podjednotkou (Pl≥Qtz>>Di~Ep>Grs) a bloky diopsidove podjednotky (Pl>Qtz~Di). Dale se objevuje hrubozrnna jednotka (Pl>Qtz>>Grs~Ep) nasledovana pismenkově-blokovou jednotkou (Pl>Qtz>Kf) a křemenným jadrem (Qtz>>>Grs). Pegmatit je anomalni svým vysokým obsahem Ca (bazicke plagioklasy, grossular, diopsid, epidot-clinozoisit), velmi nizkým obsahem Fe, Mg a fluid (absence tmavých a fluidy bohatých mineralů). Naopak je obohacen o REE (allanit-dissakisit), Ba (Kživec), Zr (zirkon, baddeleyit) a Ti (titanit). Byly zjistěny vodne a nevodne fluidni inkluze s obsahem methanu a vyssich uhlovodiků s teplotami homogenizace kolem 300°C. Prostorova asociace, blizke mineralogicke složeni, teměř shodne akcesoricke mineraly, absence fluid, chovani stopových prvků a izotopove složeni naznacuji spolecný původ granitoidu a pegmatitu. Taveniny obou hornin byly poměrně vysoce temperovane (kolem 800°C). Pegmatit nasledně izobaricky krystalizoval postupně za podchlazeni až kolem 200°C. Extremni nabohaceni pegmatitu o Ca ukazuje na obohaceni taveniny Ca-bohatým kontaminantem. Okrajove jednotky pegmatitu se petrograficky velmi bliži složeni některých rodingitů v okoli. Jako pravděpodobný se jevi průnik taveniny granitoidu do reologicky vhodne polohy na kontaktu rodingitu a „blackwall“ zony, asimilace jejich casti za soucasne rekrystalizace rodingitu, kontaminace pegmatitove taveniny Ca a castecně i Mg a Cr v průběhu jejiho pohybu a utuhnuti ve formě zonalniho tělesa, nasledove migraci fluid obohacených o Ca, Na, K, Ba, Ti a Nb za vzniku trhlinových asociaci v pegmatitu a jeho blizkem okoli.
Maficke žily vystupujici v okoli Blanska byly studovany
petrograficky a geochemicky. V centralnich castech maji
mikrostruktury porfyricke. Porfyricke vyrostlice v nich tvoři
pyroxeny, nebo jsou pseudomorfovany amfiboly. Zakladni hmota je
tvořena listovitými plagioklasy. Studovane žily svým modalnim
složeniodpovidaji mikrodioritům respektive porfyrickýcm
mokrodioritům. Žily z Certova Hradku jsou geochemicky podobne
hercynským žilam porfyrických mikrodioritů (dřive dioritových
porfyritů), ktere ve východni granodioritove casti brněnskeho
masivu studoval Hanžl et al. (1995).
Publikace shrnuje výsledky studia sloupeckovitých krystalů z granodioritů typu Kralovo Pole (brněnský masiv) se zaměřenim na chemickou charakteristiku, mineralni inkluze a alterace. Produktem alterace krystalů biotitu je strukturniho hlediska vermikulit, na zakladě chemismu jde o 2 typy produktů s sirokou variabilitou chemickeho složeni. Magmatogenni mineralni inkluze v krystalech vermikulitizovaneho biotitu tvoři apatit, ilmenit, magnetit, K-živec a oligoklas (plagioklas I).
